Fed se obává, že by mohl být příliš úspěšný při šlehání americké nezaměstnanosti

Finanční zprávy

Představitelé americké centrální banky (Fed) chválí desetiletí klesající nezaměstnanosti jako jedno ze svých hlavních vítězství v boji s ekonomickou krizí v letech 2007 až 2009.

Nyní se začínají obávat, že byli příliš úspěšní. Když nezaměstnanost klesne tak nízko, jak je v současnosti, řekl prezident bostonské centrální banky Eric Rosengren v novém článku zveřejněném ve čtvrtek jako součást revize politiky Fedu, recese nevyhnutelně následovala, přičemž centrální banka nevykazovala žádný úspěch v dolaďování. hospodářství ke stabilnímu odpočinku při plné zaměstnanosti.

Politické prognózy často předpovídaly takové „měkké přistání“, poznamenal, a s nezaměstnaností na téměř dvou desetiletích minima 3.9 procenta naděje opět vzrostla.

Od druhé světové války však období, kdy nezaměstnanost klesla pod odhadovanou „přirozenou“ míru plné zaměstnanosti, nevyhnutelně následovala recese, přičemž k nastartování propadu bylo potřeba jen půlprocentní nárůst míry nezaměstnanosti. Současný odhad „plné zaměstnanosti“ je kolem 4.5 procenta.

"Opakující se model byl ten, kdy se očekávalo, že zpřísnění měnové politiky mírně zpomalí ekonomiku...k plné zaměstnanosti," poznamenali Rosengren a tři spoluautoři Boston Fedu. Ale "Jakmile míra nezaměstnanosti začne růst o relativně mírné množství, nastoupí dynamika, která má tendenci tlačit ekonomiku do recese."

"Empirický záznam o schopnosti tvůrců politik vyvinout recesi růstu, která pěkně přivede ekonomiku k plné zaměstnanosti, aniž by se přetavila v plnohodnotnou recesi, není uklidňující."

Rosengren použil své poznámky k tomu, aby obhajoval, že Fed pravidelně reviduje svůj politický „rámec“ tím, že v pravidelných intervalech systematicky přezkoumává, co funguje a co ne, než aby se přizpůsoboval událostem za běhu, jak tomu bylo typičtěji. Například Bank of Canada provádí takovou kontrolu každých pět let.

Jeho komentáře o neschopnosti Fedu udržet dlouhá období nízké nezaměstnanosti bez následné recese však odrážejí šířící se pocit mezi americkými centrálními bankéři, že ekonomická krajina se jim možná mění pod nohama.

Guvernérka Fedu Lael Brainardová, jedna z nejopatrnějších politiků, pokud jde o minulé zvýšení sazeb, ve středu řekla, že nyní cítí, že sazby možná budou muset růst ještě další rok nebo dva, protože silnější růst se ujme.

Ve výzkumu, který byl rovněž zveřejněn ve čtvrtek, bývalý předseda Fedu Ben Bernanke uvedl, že jedním selháním Fedu v éře krize bylo, že jeho modely ekonomiky nezahrnovaly mnoho úvěrové a finanční dynamiky, kvůli které byla poslední recese tak špatná. Zabudování této dynamiky do nových analytických nástrojů by ve skutečnosti vetklo do výhledu centrální banky větší důraz na úvěrové trhy.

Pro Rosengrena je na místě opatrnost. Pokud je historie toho, co následuje po ultra nízké nezaměstnanosti, znepokojivá, stejně těžká je skutečnost, že úrokové sazby jsou stále tak nízké, že Fed má omezený prostor reagovat, pokud by potřeboval uvolnit měnovou politiku.

Jedním z důvodů, proč by měl Fed vést širokou diskusi, řekl, je diskutovat o tom, jak se vyhnout nebo oddálit další pokles nebo co by mohl udělat pro boj s ním, pokud by k němu došlo.

To by mohlo zahrnovat diskusi o otázkách, jako je zvýšení inflačního cíle ze současných 2 procent, aby se všechny úrokové sazby zvýšily, nebo cílení na úroveň hrubého domácího produktu, kterou by Fed chtěl dosáhnout vyšší inflací.

Nebo to může zahrnovat jen uznání, že v éře nízkých úrokových sazeb bychom „pravděpodobně neměli spoléhat pouze na (měnovou politiku), a to ani v případě sebelépe navrženého rámce, že převezmeme výhradní odpovědnost za ekonomickou stabilizaci,“ napsal Rosengren. "Existují praktické limity."